Národní divadlo

Kdo by z nás neznal Národní divadlo v Praze. Národní divadlo je ztělesněním vůle národa. Český národ chtěl své české důstojné kamenné divadlo. Tak si ho postavil. Napoprvé se mu to nepovedlo, ale nenechal se odradit. Český národ je svéhlavý a své divadlo chtěl.

První otevření Národního divadla
Národní divadlo bylo poprvé oficiálně otevřeno dne 11. června 1881. Divadlo však nebylo ještě zcela dokončeno. Odehrálo se v něm dalších jedenáct představení a bylo poté uzavřeno, aby se udělal prostor pro dokončovací práce. Naneštěstí dne 12. srpna došlo k požáru. Tento požár zničil nejen měděnou kupoli, ale také celé hlediště a jeviště. Zničení Národního divadla, na které byl český národ tak pyšný, bylo celonárodní katastrofou. A tak se začalo se sbírkami.
A odhodlání znovu otevřít české divadlo bylo obrovské. Během prvních 47 dní se posbíral první milion zlatých. Rekonstrukční práce však doprovázely zákulisní boje. Původní architek Josef Zítek již nebyl povolán, naopak se oprav ujal jeho žák Josef Schulz. Ten původní budovu Národního divadla rozšířil o další dvě budovy a také upravil hlediště, aby zlepšil viditelnost diváků. Plně však celou dobu respektoval Zítkův styl.

Znovuotevření Národního divadla
Národní divadlo bylo znovu otevřeno po více jak dvou letech, dne 18. listopadu 1883. První představení byla opera Libuše od Bedřicha Smetany. Od této doby sloužilo Národní divadlo prakticky bez jakýchkoliv změn příštích sto let. Budova byla totiž na svou dobu technicky dokonale vybavená, měla elektrické osvětlení i ocelovou konstrukci jeviště. Až dne 1. dubna 1977 bylo divadlo představením Jiráskovy Lucerny na šest let uzavřeno. A započala generální rekonstrukce.
Národní divadlo bylo opět otevřeno dne 18. listopadu roku 1983, na sté výročí otevření. Budova byla otevřena opět Smetanovou Libuší. V dnešní době je Národní divadlo společně s moderní budovou nové scény Laternou Magikou, Stavovským divadlem a divadlem Kolowrat domovskou scénou tří uměleckých souborů: činohry, opery i baletu.